Archiv autora: volt

V ČR prošly kurzy intuitivního vidění již stovky lidí

Kurz intuitivního vidění

Kurz intuitivního vidění

Zdravím všechny příznivce intuitivního vidění/vědění a také všechny příznivce bádání.

I přes méně častou aktualizaci tohoto webu se v oblasti intuitivního vidění (a vědění) stále něco děje. Za rok 2015 proběhly v ČR desítky kurzů, které absolvovaly (odhadem) nižší stovky dětí a dospělých. Na kurzech výuka probíhala jak podle metody Marka Komissarova, tak jinými, upravenými postupy lektorů, kteří se neztotožňovali s praktikami ruského gurua.

Protože je tedy v ČR již dostatečný počet lidí, aby bylo možno blíže tento fenomén prozkoumat, rád bych vyzval všechny, kteří mají s intuitivním viděním menší nebo větší úspěchy, napište mi prosím sem do komentářů několik podrobností:

  • zda a jak schopnost nějak prakticky používáte
  • kde a u koho jste se to naučili (čistě statistika)
  • váš věk
  • zda jste si všimli při vidění nějakých neobvyklostí (změněné barvy, průhlednost některých objektů, které normálně průhledné nejsou, ostrost oproti novmálnímu vidění)
  • zda byste byli ochotni se osobně sejít a o tomto si blíže pohovořit (Brno, Praha)

Děkuji Vám a těším se na Vaše zkušenosti.
Vojtěch Sláma

Je motivace skeptiků opravdu najít neznámý jev?

Na intuitivním vidění, dle mého názoru, je něco co nedokážeme vysvětlit. Efekt může mít vysoký práh citlivosti, soustředění, nebo je geneticky podmíněn. Nevím. Profesionální skeptikové postupují stylem „dokaž mi, že nelžeš, jinak jsi lhář„, místo „pojďme najít nejvhodnější podmínky, abychom mohli nějaký citlivý jev ověřit„.

Někteří skeptici dojdou až do stádia pseudoskepticismu, kdy nic co nesplňuje dogmatické představy o tom jak věci fungují, nemohou přeci být pravdivé. Nedivím se, že na výzvu skeptiků SiSyfos moc lidí nereaguje, protože zde vůči nim panuje obecně negativní, přezíravý přístup. Vyzívám tedy skeptiky, aby nevolili takto konfrontační přístup, ale zkusili ‚vyladit podmínky experimentu tak, aby se nějaký efekt měl šanci projevit a neovlivnilo to vědeckou hodnotu experimentu‚.

 

Analogie s chybnými experimenty

SharkChceme dokázat existenci žraloka, víme o něm pouze, že byl někdy zahlédnut ve vodě.

1. Strčíme rybí návnadu do Vltavy a počkáme den. Žralok se neukáže. Vyplívá z toho, že žraloci neexistují? Ne, špatné prostředí a podmínky.

2.  Strčíme rybí návnadu do tropického moře. Žralok se neukáže. Vyplívá z toho, že žraloci neexistují? Ne. Máme sice dobré prostředí i podmínky, ale to nejspíš není podmínka dostačující. Ne vše lze kontrolovat, když neznáme co přesně hledáme, nevíme co má a co nemá vliv.

3. Strčíme rybí návnadu do tropického moře. Opakujeme experiment každý den s různými podmínkami až zjistíme, že návnadu nemůžeme spouštět na dno jak předtím, ale jen ke hladině. Žralok s ukáže, vyfotíme si jej.

A pseudoskeptici stejně řeknou, že ještě nidky nikdo žraloka nenafotil, takže neexistuje a vaše fotka je podvrh. 

Skeptikům by mělo jít o maximalizaci možnosti úspěchu experimentu za dodržení kontrolovaných podmínek

Výzvou: „Dokažte nám, že nejste lháři“ ty pravé lidi nepřilákáte a to často ani za finanční odměnu. Spíše se výzvy zkusí zůčastnit podvodníci, právě kvůli finanční odměně. A samozřejmě selžou. Skeptikové opět vítězí, protože dokáží, že ‚nic takového není možné‘. Jako se žraločí návnadou ve Vltavě.

 

Proč si myslím, že na tom něco je

Po kurzu intuitivního vnímání jsem se sešel s lektorkou Tatianou Karovinou a po otevřené a přátelské diskusi souhlasila, že vidění předvede souromně a za mnou stanovených podmínek. Postupoval jsem následovně:

  • karovinaOvěřil jsem si, že maska je nasazena těsně a symetricky tak, aby na některé straně nosu nebyla skulina. Po nasasení masky se Karovina několik minut soustředila a dívala se do prázdna. Nevšiml jsem si, že by během té doby nějak manipulovala s maskou.
  • Po několika minutách soustředění se jí během mžiku zorné pole objevilo, výška cca 10° nad horizontem, cca 30° nalevo od přímého směru, průzor ve tvaru elipsy o úhlovém rozměru 10° na šířku, 20° na výšku. Řekla něco ve smyslu ‚Zrovna mi to tam naskočilo‚.
  • Na tabuli jsem kreslil různé obrázky a během tohoto se díval, jakým směrem se lektorka dívá a jak naklání hlavu.
  • Zeptal jsem se, zda má pod maskou zavřené či otevřené oči. Se zavřenými je to prý lehčí, takže je má vždy zavřené.
  • Nevšiml jsem si situace, že by se snažila dívat na tabuli směrem z prostředka masky, naopak hlava byla mírně skloněná dolů a otočená, takže na spojnici ‚oko‘-‚obrázek na tabuli‘ byl plast a ne molitan.

Samozřejmě jsem se mohl stát obětí nějakého sofistikovaného podvodu, nebo prostě nepoznám, kam má člověk přede mnou otočenou hlavu. I to je možné. Ale po této demonstraci jsem nabil přesvědčení, že efekt intuitivního vidění je reálný. Moc velkou radost jsem z toho vlastně ani neměl, protože jsem tušil, že pro většinu budu za blbce.

Skutečnost, že lektoři nechtějí moc intuitivní vidění ukazovat si vysvětluji právě negativní atmosférou, ve které musí dokazovat, že nepodvádí. A podvádějící děti a dospělí na kurzech? Přirozený důsledek lidské lenosti – proč se namáhat náročným cvičením, když si můžu najít mezírku pod nosem? Ono je to často deprimující, hledět do prázdna a nevědět na co se soustředit.

Byl bych rád, kdyby se mohl tento jev prozkoumat za skutečně kontrolovaných podmínek (ne jako v případě mého experimentu) a zároveň s otevřenou podporující atmosférou pro hledání neobvyklých jevů. Pak bude (nejen v případě intuitivního vidění ale i jiných neobvyklých jevů) zcela jasno.

Mark Komissarov a kapitalismus s lidskou tváří

V posledních týdnech jsem intenzivně uvažoval nad možnostmi, jak informace o intuitivním vidění dostat do povědomí veřejnosti laické i odborné. Ostatně právě kvůli tomu vznikl tento web.

Ještě před měsícem jsem o schopnostech člověka vidět bez očí vůbec nevěděl. První setkání s tímto fenoménem bylo díky popularizátorovi a lektorovi Marku Komissarovi. Dozvěděl jsem se, jak má patentovánu metodu výuky, školí lektory po celém světě a chce pomoci nevidomým a zrakově postiženým dětem a dospělým. Chvályhodný přístup, říkal jsem si.

Kapitalismus aneb síla peněz v akci

Poté jsem si prošel kurzem intuitivně-informačního vnímání a seznámil se s viděním bez očí osobně. Přečetl jsem si patentovou přihlášku Marka Komissarova a uvědomil si, že vůbec nejde o přidělený patent. Zjistil jsem, že vlastně ani M. Komissarov neví, jak to přesně funguje. Proč tedy v televizi a na videích zaznívá informace, že jde o patent a pouze Komissarovi lektoři jsou ji oprávněni učit? Pár příkladů za všechny:

Kristall - nepravdivé tvrzení o exkluzivitě

  • Jan Světlák ve videu Na vlasní oči – Zázrak nebo trik, cca 5.minuta: „…my s Janičkou (pozn.Jana Beláková) jsme jediní lektoři, kteří jsou oprávnění takto učit…“
  • Stránky www.centrum-rozvoje-osobnosti.cz, červené upozornění na konci stránky, viz obrázek ze dne 2014-05-16.
  • Facebook stránky Kurzy intuitivního vidění – upozornění u pozvánek na kurz (např. ze dne 2014-02-14).

Říkal jsem si, proč lektoři tak trvají na své exkluzivitě učit intuitivní vidění? Došlo mi to hned, jak jsem se dozvěděl, že Komissarovi za certifikaci musí platit každý rok vysoké částky: 500$ za roční certifkát pro výuku dětí, 1000$ za roční certifikát pro výuku dospělých a nevidomých.

Na první pohled mi to nepřijde jako nejpřímější cesta k rozšíření povědomí o intuitivním vidění. Na druhou stranu, u každého lektora, který si zakoupil certifikát pana Komissarova, vzniká tlak na splacení této investice. Lektoři jednoduše chtějí, aby se jim to zaplatilo zpět. Výsledkem je, že je vytvářejí intenzívní organizační činnost – pořádají se volné přednášky a následně placené kurzy.

Certifikace od Marka Komissarova (ilustrace)

Certifikace od Marka Komissarova (ilustrace)

Tento kapitalistický přístup tedy výsledky má a pan Komissarov je určitě za nějakou kačku taky rád. Jen ti nevidomí to v konečném důsledku nemají zadarmo (i když Komissarov tvrdí, že s nevidomými pracuje zadarmo, ne vždy tomu tak je).

Dalším problémem je, že lidé mohou podlehnout dojmu, že lektoři s certifikátem intuitivní vidění učí nutně nejlépe. To samozřejmě není pravda, jiní lektoři mohou učit klidně lépe, jen nezaplatili panu Komissarovi za pěkný papír, který si mohou pověsit na stěnu.

Zadarmo ani kuře nehrabe. Nebo ano?

Dle mého názoru by měly být informace o tom, jak se naučit využívat intuitivní vidění, zadarmo. Webové stránky, které navštěvují intuitivci (lidé, kteří již naučili intuitivně vidět) se mi jeví jako perspektivní platforma pro rozvoj postupů a metod výuky a pro výměnu zkušeností.

Tyto stránky již několik dní od spuštění navštěvují desítky čtenářů denně. Je vidět, že lidé mají o toto téma zájem, hledají zkušenosti s intuitivním viděním a také nejlepší cvičení jak se tuto schopnost naučit. Věřím, že tyto stránky jim v tom pomohou. Zadarmo 🙂

 

 

Teleportace a iracionální dedukce

Nikolay Denisov učí teleportaci

Nikolay Denisov učí teleportaci

Pěknou ukázkou, jak se na intuitivní vidění nabalují další jevy, jsou lekce teleportace ruského Nikolaye Denisova. Ten pořádá, kromě kurzů intuitivního vidění (používá název remote viewing, zkratkou RV), i lekce teleportace.

Na internetu najdete mnoho videí, kde Denisov vysvětluje princip teleportace lidskou myslí a cíle jeho výzkumu. Mám však pocit, že teleportaci Nikolaye Denisova ještě nikde nikdo v kontrolovaném prostředí neviděl ani nenatočil.

Vezměme si například chlapíka jménem Kostya Kovalenko. Zarytý zastánce Denisovových kurzů (od přesunů malých předmětů až po teleportaci člověka) na svém blogu Výzkum teleportace Nikolaye Denisova vyvíjí značné úsilí přesvědčit sebe sama, že je něco takového možné. Co Kostyu přesvědčilo?

Příliš důvěřivý Kostya Kovalenko?

Kostya Kovalenko – příliš důvěřivý zastánce teleportace?

„I know that he is great in teaching RV (remote viewing), because I’ve seen that in 2 weeks of 1 or 2 hour studies he has taught 2 persons from Holland to read the text with their eyes covered. The woman has read a text with small letters, and the guy was able to read big letters. I’ve seen this and I’m sure about this. That’s why I have no doubts that teleportation is a real thing for Denisov and his students.“

„Vím, že je skvělý ve výuce vzdáleného vidění (intuitivního vidění), protože jsem viděl, když za dva týdny 1-2 hodinových lekcí naučil 2 osoby z Holansdka číst se zakrytýma očima. Ta žena četla text s malými písmeny, muž dokázal číst velká písmena. Viděl jsem to a jsem si tím jistý. Proto nemám pochybnosti, že teleportace je reálná věc pro Denisova a jeho studenty.“

Také vidíte ten divný myšlenkový posun? Na rozdíl od intuitivního vidění, které se praktikující nebojí ukázat před ostatními naživo, teleportaci zatím nikdo neviděl a jsme odkázáni na historky z druhé ruky. Nesmrdí tu něco?