Na intuitivním vidění, dle mého názoru, je něco co nedokážeme vysvětlit. Efekt může mít vysoký práh citlivosti, soustředění, nebo je geneticky podmíněn. Nevím. Profesionální skeptikové postupují stylem „dokaž mi, že nelžeš, jinak jsi lhář„, místo „pojďme najít nejvhodnější podmínky, abychom mohli nějaký citlivý jev ověřit„.
Někteří skeptici dojdou až do stádia pseudoskepticismu, kdy nic co nesplňuje dogmatické představy o tom jak věci fungují, nemohou přeci být pravdivé. Nedivím se, že na výzvu skeptiků SiSyfos moc lidí nereaguje, protože zde vůči nim panuje obecně negativní, přezíravý přístup. Vyzívám tedy skeptiky, aby nevolili takto konfrontační přístup, ale zkusili ‚vyladit podmínky experimentu tak, aby se nějaký efekt měl šanci projevit a neovlivnilo to vědeckou hodnotu experimentu‚.
Analogie s chybnými experimenty
Chceme dokázat existenci žraloka, víme o něm pouze, že byl někdy zahlédnut ve vodě.
1. Strčíme rybí návnadu do Vltavy a počkáme den. Žralok se neukáže. Vyplívá z toho, že žraloci neexistují? Ne, špatné prostředí a podmínky.
2. Strčíme rybí návnadu do tropického moře. Žralok se neukáže. Vyplívá z toho, že žraloci neexistují? Ne. Máme sice dobré prostředí i podmínky, ale to nejspíš není podmínka dostačující. Ne vše lze kontrolovat, když neznáme co přesně hledáme, nevíme co má a co nemá vliv.
3. Strčíme rybí návnadu do tropického moře. Opakujeme experiment každý den s různými podmínkami až zjistíme, že návnadu nemůžeme spouštět na dno jak předtím, ale jen ke hladině. Žralok s ukáže, vyfotíme si jej.
A pseudoskeptici stejně řeknou, že ještě nidky nikdo žraloka nenafotil, takže neexistuje a vaše fotka je podvrh.
Skeptikům by mělo jít o maximalizaci možnosti úspěchu experimentu za dodržení kontrolovaných podmínek
Výzvou: „Dokažte nám, že nejste lháři“ ty pravé lidi nepřilákáte a to často ani za finanční odměnu. Spíše se výzvy zkusí zůčastnit podvodníci, právě kvůli finanční odměně. A samozřejmě selžou. Skeptikové opět vítězí, protože dokáží, že ‚nic takového není možné‘. Jako se žraločí návnadou ve Vltavě.
Proč si myslím, že na tom něco je
Po kurzu intuitivního vnímání jsem se sešel s lektorkou Tatianou Karovinou a po otevřené a přátelské diskusi souhlasila, že vidění předvede souromně a za mnou stanovených podmínek. Postupoval jsem následovně:
Ověřil jsem si, že maska je nasazena těsně a symetricky tak, aby na některé straně nosu nebyla skulina. Po nasasení masky se Karovina několik minut soustředila a dívala se do prázdna. Nevšiml jsem si, že by během té doby nějak manipulovala s maskou.
- Po několika minutách soustředění se jí během mžiku zorné pole objevilo, výška cca 10° nad horizontem, cca 30° nalevo od přímého směru, průzor ve tvaru elipsy o úhlovém rozměru 10° na šířku, 20° na výšku. Řekla něco ve smyslu ‚Zrovna mi to tam naskočilo‚.
- Na tabuli jsem kreslil různé obrázky a během tohoto se díval, jakým směrem se lektorka dívá a jak naklání hlavu.
- Zeptal jsem se, zda má pod maskou zavřené či otevřené oči. Se zavřenými je to prý lehčí, takže je má vždy zavřené.
- Nevšiml jsem si situace, že by se snažila dívat na tabuli směrem z prostředka masky, naopak hlava byla mírně skloněná dolů a otočená, takže na spojnici ‚oko‘-‚obrázek na tabuli‘ byl plast a ne molitan.
Samozřejmě jsem se mohl stát obětí nějakého sofistikovaného podvodu, nebo prostě nepoznám, kam má člověk přede mnou otočenou hlavu. I to je možné. Ale po této demonstraci jsem nabil přesvědčení, že efekt intuitivního vidění je reálný. Moc velkou radost jsem z toho vlastně ani neměl, protože jsem tušil, že pro většinu budu za blbce.
Skutečnost, že lektoři nechtějí moc intuitivní vidění ukazovat si vysvětluji právě negativní atmosférou, ve které musí dokazovat, že nepodvádí. A podvádějící děti a dospělí na kurzech? Přirozený důsledek lidské lenosti – proč se namáhat náročným cvičením, když si můžu najít mezírku pod nosem? Ono je to často deprimující, hledět do prázdna a nevědět na co se soustředit.
Byl bych rád, kdyby se mohl tento jev prozkoumat za skutečně kontrolovaných podmínek (ne jako v případě mého experimentu) a zároveň s otevřenou podporující atmosférou pro hledání neobvyklých jevů. Pak bude (nejen v případě intuitivního vidění ale i jiných neobvyklých jevů) zcela jasno.
Share the post "Je motivace skeptiků opravdu najít neznámý jev?"
